Proběhl třetí online kulatý stůl Jiskříme s ředitelkami a řediteli služeb péče pro seniory. Získali jsme další podklady k formulování konkrétních kroků, které je třeba podniknout, aby byla podpora vedoucích i zaměstnanců ve službách péče o seniory dostatečná. Tyto kroky následně předložíme veřejným činitelům. Sociální služby se totiž dlouhodobě potýkají s nedostatkem personálu a tento problém bude vzhledem ke stárnutí populace nabývat na intenzitě. Je v zájmu nás všech, lidi v oboru péče nejen udržet, ale také získat nové pracovníky. Čtěte dál, pokud vás zajímá, co na dubnovém kulatém stolu zaznělo.

U kulatého stolu diskutovali:

• Alena Fiedlerová, ředitelka Centra sociální pomoci města Litomyšl

• Kateřina Millichová, ředitelka Domova pro seniory Sloupnice

• Magdaléna Zemková, ředitelka Sociálních služeb Česká Třebová

• Jan Gabriel, ředitel Domova seniorů Liberec – Františkov

• Miroslava Kabelová, ředitelka Domova seniorů Drachtinka, Hlinsko

• Tomáš Pěnička, ředitel Domova seniorů U Přehrady, Jablonec nad Nisou

• Ludmila Lorencová, ředitelka Domova důchodců Dvůr Králové nad Labem

• Matěj Lejsal, ředitel Domova Sue Ryder, Praha

• Tomáš Ficek, vedoucí sociální služby Domov Přístav, Praha 10

• Michaela Žáčková, ředitelka Sociálních služeb Prahy 9

• Kateřina Kapičková, ředitelka Sociálních služeb města Mimoň

• Martina Pojarová, ředitelka Pečovatelského centra Prahy 7

• Zuzana Winkler Vostrovská, ředitelka Centra sociálních pomoci a služeb Hradec Králové

Nedostatečné mzdy i nefunkční nástroje: „Největší problém je poskládat plat tak, aby tady lidi vůbec pracovali.“

„Platové tabulky už jsou dávno za zenitem.“

„Nemyslím si, že můžeme být objektivní a spravedliví, jak to zákoník práce předpokládá.“

Každý z těchto výroků ukazuje na hlubší problém. Panovala shoda, že platové tabulky neodpovídají potřebám lidí ve vedení sociálních služeb pro seniory, protože není možné na jejich základě postavit spravedlivé ohodnocení práce zaměstnancům.

V některých případech tabulkové platy dokonce nezaručují ani minimální mzdu:

„Stalo se mi několikrát, že jsem dávala inzerát na kuchařku na úřad práce a volali mi, že nedosahuje minimální zaručené mzdy. Já to vím, ale nemůžu tomu člověku dát víc.“

Výrazným problémem nízkých mezd je nedostatečná konkurenceschopnost. Ředitelky a ředitelé mají zkušenosti s tím, že některé zájemce o práci nakonec při pohovorech nezaujmou, protože nejsou schopni nabídnout dostatečnou mzdu. Zájemce o práci pak v daném místě získávají jiní zaměstnavatelé. Vnitřní dluh na finančním ohodnocení je hluboký a dlouhodobý. Jakkoli je psychosociální a další podpora zaměstnanců i vedení zásadní, bez důstojné finanční odměny se problém s nedostatkem lidí v oboru nevyřeší.

Osobní ohodnocení jako záplata: „Když chci kuchaře, musím mu dát dvanáct tisíc korun navíc hned, jinak nenastoupí.“

Lidé ve vedení sociálních služeb pro seniory upozorňují, že osobní ohodnocení přestává být nástrojem odměny za dobře odvedenou práci – spíše kompenzuje systémové nedostatky. A protože lidé ve vedení služeb pro seniory chtějí standard péče o svoje klienty udržet, připadají si mnohdy přímo nuceni, aby s osobním ohodnocením pracovali i za cenu pokřivení jeho původního účelu. Situace je v některých případech vede k podobnému nakládání i s odměnami.

„Když chci přijmout kuchaře, hned při nástupu mu musím dát osobní ohodnocení dvanáct tisíc korun, jinak nenastoupí.“

„Dávám uklízečkám, pradlenám, recepčním a kuchařkám v podstatě nejvyšší odměny.“

„Strašně mě mrzí, že jsme více méně tlačení pracovat s osobním ohodnocením, protože já ho vnímám jako něco, co si člověk musí zasloužit.“

To vše přináší další výzvy, například při zavádění transparentnějšího hospodaření:

„Stojíme před velkým problémem, kdy budeme muset dobře zdůvodnit, proč je osobní ohodnocení takové, jaké je.“

Jiskříme probíhá ve spolupráci se společností HARTMANN – RICO, která naše aktivity podporuje nejen finančně, ale také s námi rozvíjí možnosti vzdělávání budoucích profesionálních i neformálních pečujících a spolupracuje s námi i v oblasti osvěty
a advokační práce. Děkujeme!

Problém odměňování za zásluhy: „Nedává smysl odměňovat podle toho, jak dlouho lidé pracují, ale jak dobře tu práci vykonávají.“

Ředitelky a ředitelé zároveň zmiňují omezené možnosti motivovat kvalitní zaměstnance, protože systém preferuje zásluhovost podle odpracovaných roků před kvalitou odvedené práce:

„Pečovatelka, která má praxi pět let a je výborná, má nižší plat než pečovatelka, která je v praxi třicet let a může být už třeba vyhořelá.“

Diskutujícím také v systému chybí možnost promyšleně pracovat s pohyblivou složkou mzdy:

„Nenašla jsem způsob, jak dát do platového výměru prémiovou složku. Když bude zaměstnanec plnit práci v dostatečné kvalitě, má nárok na celých 30 %. Když plnit nebude, bude to třeba jen 15 %.“

Ředitelky a ředitelé o svých platech: „Není důstojné, abychom se jako ředitelky a ředitelé dožadovali většího platu než má personál, který zaměstnáváme.“

Vedou tým a odpovídají mnohdy i za stovky lidí – zaměstnanců i klientů. Přesto mnozí z nich jen s obtížemi mluví o své vlastní mzdě a o tom, že ji vnímají jako nedostatečnou.

„Mám skoro problém říct, že bych chtěla 85 tisíc korun. To by mi přišlo jako důstojné ohodnocení. Už jen to tu říct je pro mě těžké.“

„Myslím si, že je potřeba, aby zřizovatelé mysleli i na nás.“

Začněme u zřizovatele: „To on nastavuje laťku.“

Zřizovatel potřebuje službu a potřebuje také, aby dobře fungovala a byla občanům dostupná. Ředitelky a ředitelé proto zmiňovali odpovědnost, kterou by zřizovatelé měli nést.

„Měli bychom zdůraznit roli zřizovatele. Přemýšlet o tom, co já můžu chtít po svém zřizovateli, který po mně chce nějaký typ služeb a nějakou kvalitu.“

„To zřizovatel nastavuje laťku. Něco chce, má nějakou představu a nese politickou odpovědnost.“

„Když jsem dodavatelem služby, mému odběrateli má záležet na tom, abych službu dodal podle jeho zadání.“

Jenže tlak, odpovědnost a povinnosti mnohdy podle diskutujících zůstávají na jedné straně – právě na vedení služby. Lidé ve vedení služby pro seniory řídí, zajišťují péči o zaměstnance, vyjednávají s rodinami a zajišťují každodenní provoz. Proč to dělají i v nevhodných podmínkách? Lze říci, že je to to kvůli jejich vlastní zodpovědnosti a závazku, které nesou. A dělají tak maximum pro to, aby systém udrželi v chodu.

„Je mojí odpovědností zajistit provoz a to, aby domov fungoval.“

„Začínám pochybovat, jestli neudržujeme ten nezdravý mechanizmus v chodu. Jak daleko jsem ochoten jít, abych zachoval dostupnost služeb, navzdory tomu, že už považuji podmínky výkonu své práce za nedůstojné?“

Za dlouhodobou podporu děkujeme Nadačnímu fondu ČRo a jeho projektu Ježíškova vnoučata. Podporují nás od roku 2022. Díky tomu se můžeme s naší organizací MILA každý rok dotknout života až 400 profesionálních pečujících. Ze získaných postřehů a zkušeností přímo v zařízeních pak vytváříme systémová doporučení. I na nich teď pracujeme v rámci kulatých stolů jejichž výsledky představíme na naší listopadové konferenci. 

Odpovědnost rodin i obcí: „Rodiny si pro peníze ještě přijdou, místo toho, aby doplácely.“

Co se peněz týče, i rodiny by podle části lidí ve vedení služeb pro seniory měly hrát důležitou roli. Jenže mnoho z nich finanční zátěž spojenou s péčí o člena rodiny nést nechce, nebo to dokonce odmítá.

„Nepracujeme s tím, že rodina se finančně podílí málo nebo vůbec. Je ke zvážení, jestli by nebylo řešení uzákonit, že rodina má povinnost se podílet na placení služby.“

Vedle rodin ředitelé a ředitelky zmínili také obce, ve kterých mají klienti pečovatelských služeb trvalé bydliště.

„Vadí mi, že obce, jejichž občané jsou obyvateli našeho domova a nepřihlásí si trvalý pobyt k nám, nemají povinnost přispívat na svoje občany, o které se staráme.“

„Když obci požádáme o dotaci nebo dar na jejího občana, jsme rádi, když dostaneme 5000 korun na rok. Není cesta, jak je donutit.“

Bez systému, který by počítal se zapojením všech zúčastněných stran nese tíhu poskytovatel, tedy konkrétní služba péče pro seniory.

Vzdělávání vedení služeb na okraji zájmu. „Pokud bych se nevzdělávala, nikomu to nevadí.“

Zkušenosti ředitelek a ředitelů ukazují, že vzdělávání na jejich pozici není považováno za samozřejmost. Přitom už předešlé kulaté stoly potvrdily, že právě vzdělávání a možnost osobního růstu je jednou z klíčových forem podpory lidí v oboru.

„Vzdělávání pro ředitele není povinnost, takže pokud bych se já nevzdělávala, nikomu to nevadí.“

Co víc, někteří ředitelé a ředitelky si vlastní potřebu růstu musí sami obhajovat před svým zřizovatelem.

„Žádala jsem zřizovatele o to, zda můžu absolvovat kurz, který stál 30 000 korun a na který jsem si sehnala peníze. Dostala jsem otázku, jestli tím nebude trpět domov, když budu vycestovávat za vzděláváním.“

„Může se stát, že mi přijde kontrola a bude mi říkat, vy jste si tady zaplatil vzdělávání manažera sociálních služeb a stálo to tolik a tolik. Buď si to obhájím, nebo tady máte klíče a najděte si někoho, kdo to bude dělat.“

V takovém nastavení se snadno ztrácí motivace. Místo jednoduché cesty k odbornému rozvoji se z ředitelek a ředitelů stávají obhájci vlastního profesního růstu. Bylo by řešením ukotvit vzdělávání ve službách péče o seniory, nejen pro vedení těchto služeb, systémově?

„Kdyby to legislativně bylo uchopeno i pro nás ředitele, abychom se nemuseli obhajovat, že i my se chceme vzdělávat, tak by to pro nás bylo jednodušší.“

„Kdyby se i systémově vědělo, že část peněz je na vzdělávání – ať je to supervize, psychosociální podpora a další – myslím, že by to bylo fajn.“

„(…) třeba určité procento z rozpočtu, o kterém bych věděla, že je nepodkročitelné minimum na vzdělávání a související aktivity. To by se mi líbilo.“

Sbíráme návrhy řešení. Co bude dál?

Také na příštím setkání s ředitelkami a řediteli služeb péče pro seniory, kterým patří vřelé díky za jejich laskavou ochotu sdílet a diskutovat, budeme rozebírat konkrétní systémová řešení, která pomohou zvýšit kvalitu podpory lidí v oboru péče o seniory. Budeme hledat i řešení bariér, které lepšímu vývoji brání. Průběžně pracujeme na sestavení konkrétních bodů, které následně zveřejníme, předáme je veřejným činitelům a budeme pracovat na jejich prosazení.

I z dalších diskuzí vám přineseme podrobnou zprávu. Buďte u toho s námi, přihlaste si náš newsletter.