„Lidé, co sedí v radě, většinou neví, co děláme.“ Ředitelé služeb pro seniory žádají pravidelný dialog i osvětu.

Cíl zůstává stejný – udržet stávající pracovníky v oboru a zároveň přilákat nové zájemce. Finančním otázkám jsme se tentokrát záměrně nevěnovali, podrobně jsme je rozebrali během předchozích setkání. K čemu jsme společně došli tentokrát?

U kulatého stolu diskutovali:

• Alena Fiedlerová, ředitelka Centra sociální pomoci města Litomyšl

• Kateřina Millichová, ředitelka Domova pro seniory Sloupnice

• Pavlína Pešková, ředitelka pobytových služeb Bystré a Polička, Svazek obcí AZASS

• Magdaléna Zemková, ředitelka Sociálních služeb Česká Třebová

• Jan Gabriel, ředitel Domova seniorů Liberec – Františkov

• Miroslava Kabelová, ředitelka Domova seniorů Drachtinka, Hlinsko

• Tomáš Pěnička, ředitel Domova seniorů U Přehrady, Jablonec nad Nisou

• Ludmila Lorencová, ředitelka Domova důchodců Dvůr Králové nad Labem

• Matěj Lejsal, ředitel Domova Sue Ryder, Praha

• Tomáš Ficek, vedoucí sociální služby Domov Přístav, Praha 10

• Michaela Žáčková, ředitelka Sociálních služeb Prahy 9

• Kateřina Kapičková, ředitelka Sociálních služeb města Mimoň

• Zuzana Winkler Vostrovská, ředitelka Centra sociálních pomoci a služeb Hradec Králové

Pravidelná komunikace se zřizovatelem a zpětná vazba je nezbytná: „Jednou ročně napíšu do sebehodnocení vizi na příští rok. Ale nikdo s tím nepracuje. Nevím, jestli je ta vize podle zřizovatele dobrá, jestli se na něj můžu spolehnout…“

Účastníci opakovaně zdůrazňovali, že zásadní jsou pro ně pravidelná a jasně strukturovaná setkávání se zřizovatelem. Poskytovatelům služeb péče pro seniory by pomohla s řešením strategických rozhodnutí a poskytla prostor pro diskuze týkající se například koncepce nebo odměňování a také pro zpětnou vazbu.

„Pro mě je důležité pravidelné setkávání. I když se třeba nic zvláštního neděje. Ať je třeba jednou za dva měsíce prostor probrat se zřizovatelem potřebné věci, dostat zpětnou vazbu. U nás to tak funguje a jsem za to rád.“

„Hodně bych stála o pravidelná setkání, třeba jednou za čtvrt roku, ale nic takového se neděje. Setkáváme se vždy ad hoc kvůli řešení aktuálních problémů. Já bych potřebovala se zřizovatelem projednávat koncepci, systém.“

„Co se týká podpory ze strany zřizovatele – potkáváme se dvakrát do roka, ale spíš v přátelské atmosféře, není to prostor pro hlubší debatu o vedení služeb.“

„Řekla jsem si o pravidelné setkávání se zřizovatelem. Chodím tam jednou za tři měsíce a na setkáních jsem pochopila, že lidé, co sedí v radě, většinou neví, co děláme. Jako bychom přeskočili jednu úroveň. Věřím, že na ministerstvu nebo na kraji vědí, ale pak už se nepovedlo informace předat k obcím, které zřizují a mají velkou zodpovědnost.“

Edukaci a osvětu ať řídí ministerstvo nebo externí hráči. „My poskytovatelé máme přinášet řešení.“

Stížnosti na nedostatečný zájem a informovanost zřizovatelů zaznívaly na kulatém stole opakovaně. Diskutující upozorňovali na nepochopení náplně práce, odpovědnosti i významu služeb péče pro seniory zřizovatelem.

„Mám pocit, že u zřizovatele je velké nevědomí, v čem spočívá práce v sociálních službách pro seniory. Vůbec chápat, co je pečovatelství a co je péče o lidi na sklonku života.“

„Vnímám zdeformované chápání odpovědnosti a pravomocí zřizovatele, jím zřizovaných organizací a účelu, ke kterému je zřizuje. Pokud se to nezmění, tak se nehneme z místa. Řešením by mohla být opatrná edukace, aby se zvyšovalo povědomí o roli zřizovatele a zájem o téma.“

Zaujala nás také shoda na tom, že poskytovatelé služeb nejsou ti, kdo by měli zřizovatele aktivizovat a přesvědčovat o důležitosti sociálních služeb. Podle ředitelek a ředitelů by poskytovatelé měli být spíše v roli toho, kdo přináší řešení.

„Mně by pomohlo, kdyby někdo zviditelňoval závažnost potřeby těchto služeb. Myslím si, že zřizovateli to nemůžu říkat já. Pokud by přišla externí podpora, bylo by to fajn.“

„Paradoxně data o péči o seniory bývají zdrojem obrovské frustrace a stresu. Potřebujeme, aby zájem o téma, včetně přinášení špatných zpráv, zajišťoval někdo jiný než my, například Ministerstvo práce a sociálních věci. My poskytovatelé máme přinášet řešení.“

Jiskříme probíhá ve spolupráci se společností HARTMANN – RICO, která naše aktivity podporuje nejen finančně, ale také s námi rozvíjí možnosti vzdělávání budoucích profesionálních i neformálních pečujících a spolupracuje s námi i v oblasti osvěty
a advokační práce. Děkujeme!

Metodická, psychosociální podpora zakotvená v legislativě? „Bez navýšení financí by nám to paradoxně mohlo ublížit.“

Diskuse řešila také téma podpory vedení služeb – ať už metodické, nebo psychosociální. Zaznívala silná zkušenost s tím, že dobře nastavená podpora zvyšuje kvalitu služby i finanční efektivitu:

„Máme metodickou podporu pro téměř každý segment činnosti – ať už jde o vykazování péče, nutriční terapii nebo třeba vedení dokumentace. Díky tomu služby zefektivňujeme a ve výsledku šetříme. Investice do lidí se nám bohatě vrátila.“

Někteří se ale vraceli ke kořenu problému a přáli by si především zajistit dostatečně kompetentní správu systému.

„Já neočekávám, že psychosociální nebo metodickou podporu bude řešit veřejná správa. Bylo by dostatečné, kdyby veřejná správa kompetentně spravovala celý systém. Dnes máme 14 krajů, každý má jiný systém, a rozdíly mezi veřejnými, soukromými a neziskovými poskytovateli se stále prohlubují.“

Řada lidí ve vedení služeb péče pro seniory zároveň varovala před ukvapeným systémovým řešením bez jasně stanoveného zdroje financování:

„Psychosociální podpora – koučink, mentoring… Bylo by užitečné, kdyby se stanovilo, že na ni máme nárok. Chápu ale, že pokud by to bylo legislativně zakotveno, bez navýšení financí by to mohlo znamenat škrty v jiných oblastech. Narážíme na rozpočtové limity.“

„Jakákoli přidaná povinnost do zákona bez jasného nastavení financování znamená nové nároky, ale ne nové zdroje. Byl bych spíš proti tomu, aby se například psychosociální podpora rozšiřovala formou standardů.“

„Co se týká psychosociální podpory, myslím si, že jako manažeři si musíme umět obhájit rozpočet a to, co do něj zahrnujeme. To je součást manažerské práce.“

Odborník pro péči o zaměstnance přímo ve službě jako jedno z možných řešení. „Je potřeba začít považovat lidi v sociálních službách za strategický zdroj, o který se musíme starat na celonárodní úrovni.“

Zazněl návrh posílit v týmech sociálních služeb kompetence v oblasti řízení lidských zdrojů. Doporučení se týkalo přítomnosti odborníka přímo v organizaci – člověka, který by se cíleně věnoval podpoře a rozvoji zaměstnanců. Nemá jít přitom o klasickou personalistiku formou náboru nebo mezd, ale o strategické myšlení v oblasti péče o tým.

„Kompetentní a kvalifikovaný člověk na pozici personalisty je klíčový. Bohužel podle mé zkušenosti se takoví lidé v pobytových sociálních službách objevují zatím výjimečně.“

„Řízení lidských zdrojů – ať už v pobytových nebo jiných typech služeb – by mělo být kvalifikované, kompetentní, strukturované a strategické. A právě proto se domnívám, že se bez specialisty v této oblasti dnes už neobejdeme.“

„Nestačí jen řešit, kolik pracovníků je, nebo není. Potřebujeme udržet ty, kteří už v oboru pracují, aby zbytečně neodcházeli. A těm, kteří do něj přicházejí, vytvořit prostor pro růst.“

Za dlouhodobou podporu děkujeme Nadačnímu fondu ČRo a jeho projektu Ježíškova vnoučata. Podporují nás od roku 2022. Díky tomu se můžeme s naší organizací MILA každý rok dotknout života až 400 profesionálních pečujících. Ze získaných postřehů a zkušeností přímo v zařízeních pak vytváříme systémová doporučení. I na nich teď pracujeme v rámci kulatých stolů jejichž výsledky představíme na naší listopadové konferenci. 

Benefity musí obstát v běžném provozu: „Netroufnu si dát lidem dovolenou o dva týdny delší než je běžné – nenaplnila bych hodiny, které je nutné odpečovat.“

Dotkli jsme se také podoby a dostupnosti zaměstnaneckých benefitů. Jednoznačná shoda mezi ředitelkami a řediteli nepanovala – a to kvůli provozním a finančním limitům. Jednoduše, pokud má benefit fungovat, měl by být v praxi snadno proveditelný s ohledem na finance i provoz, jinak může situaci spíš komplikovat. Konkrétně například delší dovolenou diskutující vnímali jako žádoucí, ale jen velmi obtížně realizovatelnou. 

Krok za krokem k dostatečné podpoře lidí v oboru péče o seniory a udržitelnější péči. Co bude dál?

Co bude dál? Máme hotovou první verzi konkrétních doporučení, které slouží jako podklad pro diskuzi s odborníky z praxe i výzkumu. Společně pracujeme na jejich upřesnění a doplnění. Děkujeme všem, kdo si našli čas a zapojili se do této klíčové fáze:

• Jakub Fraj, ekonom a manažer sociálních služeb
• Renata Chmelová, manažerka sociálních služeb a politička
• Radek Kratochvíl, HR expert, manažer a kouč
• Milan Nádvorník, manažer sociálních služeb
• Ladislav Průša, výzkumník v oboru sociální politiky a docent Fakulty veřejných politik v Opavě
• Alena Řehořová, manažerka sociálních služeb a viceprezidentka APSS ČR
• Vít Schrek, politik a manažer
• Anna Šujanová, psycholožka a metodička péče o zaměstnance

S ředitelkami a řediteli služeb péče pro seniory se pak znovu setkáme na posledním kulatém stole v září, kde finalizujeme soubor opatření pro dostatečnou podporu lidí v oboru. Vše následně představíme publiku na konferenci Jiskříme a také důležitým veřejným činitelům.

Buďte u toho s námi! Na konferenci Jiskříme se můžete registrovat už během letních prázdnin.

I z dalších diskuzí vám přineseme podrobnou zprávu. Buďte u toho s námi, přihlaste si náš newsletter.