Začátkem září jsme se sešli na posledním online kulatém stole Jiskříme s cílem zlepšit podmínky pro zaměstnance a vedení služeb péče pro seniory. Věříme totiž, že spokojenější lidé v oboru přinesou kvalitnější a udržitelnější péči s vyšší mírou lidskosti.
Účastníky jsme předem požádali o komentáře k seznamu potřebných změn, který vznikl na základě výstupů z předchozích pěti kulatých stolů. Úkolem posledního setkání bylo projít jednotlivá doporučení a najít nad nimi shodu. Věříme, že se to povedlo. Výsledek sice představíme až 13. listopadu na konferenci Jiskříme, o malou ochutnávku z diskuze se ale podělíme už teď.
Posledního z šesti kulatých stolů Jiskříme se zúčastnili:
- Alena Fiedlerová, ředitelka Centra sociální pomoci města Litomyšl
- Kateřina Millichová, ředitelka Domova pro seniory Sloupnice
- Magdaléna Zemková, ředitelka Sociálních služeb Česká Třebová
- Matěj Lejsal, ředitel Domova Sue Ryder, Praha
- Tomáš Ficek, vedoucí sociální služby Domov Přístav, Praha 10
- Kateřina Kapičková, ředitelka Sociálních služeb města Mimoň
- Helena Nováková, ředitelka Domova seniorů Vysočany
- Martina Rafačová, vedoucí pečovatelské služby Diakonie ČCE Praha
- Pavlína Pešková, ředitelka pobytových služeb Bystré a Polička, Svazek obcí AZASS
- Michaela Žáčková, ředitelka Sociálních služeb Prahy 9
Zlepšovat podmínky pro lidi v oboru péče o seniory může
i veřejnost
Každý z nás má moc ovlivnit kvalitu podmínek pro výkon pečovatelské profese a to nejen kladenými požadavky, ale také dialogem s pečujícími, vlastní empatií a pochopením. Tentokrát jsme o veřejnosti mluvili také na komunální úrovni. Panovala shoda, že do systému podpory by se mohly efektivně zapojit obecní úřady.
Zazněla také potřeba advokační práce směrem k veřejnosti tak, aby vznikl dostatečný tlak na systémové změny.
Lidé v oboru péče o seniory si zaslouží podporu, měli by však zároveň přijmout odpovědnost
Už v rámci předchozích kulatých stolů se probírala nutnost systémové podpory zaměstnanců – psychologická pomoc, koučink nebo mentoring jsou klíčovou prevencí proti vyhoření. Tentokrát jsme však otevřeli i téma odpovědnosti zaměstnanců za vlastní rozvoj:
Matěj Lejsal: Stál bych o to, abychom zdůrazňovali prvek seberozvoje a učení se. Aby existoval kontinuální nárok rozvíjet se a přizpůsobovat se světu kolem. Aby bylo definované, že i zaměstnanci přijímají svůj díl odpovědnosti.
Magdaléna Zemková: Přijde mi, že chceme vyšlapat cestu personálu, aby mu opravdu bylo dobře. A to je fajn, je ale potřeba myslet i na to, že mají také svůj díl odpovědnosti.
Závazek pro osobní a profesní rozvoj si berou za svůj i ředitelky a ředitelé
Podle účastníků se závazek k osobnímu a profesnímu růstu týká také lidí v čele služeb. Ti mají být nejen lídry svých týmů, ale i příkladem v seberozvoji:
Helena Nováková: Kladla bych důraz i na rozvoj ředitelů. Stále se setkávám s tím, že někteří se posouvají dál, ale jiní ne. Pak nemůžeme chtít, aby se rozvíjela služba a ostatní pracovníci.
Alena Fiedlerová: Někteří ředitelé mají pocit, že všechno umí a už se nepotřebují rozvíjet. Pokud má ředitel přicházet s vizí a vést ostatní, potřebuje podporu a musí se dál rozvíjet.
Jiskříme probíhá ve spolupráci se společností HARTMANN – RICO, která naše aktivity podporuje nejen finančně, ale také s námi rozvíjí možnosti vzdělávání budoucích profesionálních i neformálních pečujících a spolupracuje s námi i v oblasti osvěty
a advokační práce. Děkujeme!
Rozlišujme zřizovatele a správce sítě
Podstatná část debaty se točila kolem rozlišování rolí zřizovatelů a správců sítě a toho, co by ze své pozice měli pro podporu lidí pracujících v sociálních službách dělat.
Matěj Lejsal: Role zakladatele je dát organizaci poslání. Role správce sítě, tedy obce, kraje nebo státu, je rozhodnout, kolik služeb chce a kolik za ně zaplatí. Je důležité tyto role nezaměňovat. Měli bychom jasně pojmenovat, jak se má zřizovatel chovat ke svým entitám. Ať už jde o příspěvkovou organizaci, s. r. o., nebo třeba nemocnici.
Znovu se diskutovalo financování služeb:
Pavlína Pešková: Chtěla bych, aby si zřizovatelé uvědomili, že sociální služby nejsou ‚navíc‘, ale jsou nezbytností, do které je nutné aktivně investovat. Je velmi těžké vykomunikovat s obcemi, aby poskytly finance v adekvátní výši, které by mohly být využity na běžný provoz sociálních služeb.
Mluvili jsme i o potřebě pravidelného dialogu mezi zřizovateli a vedením služeb, o síťování, sdílení zdrojů i spolupráci při fundraisingu, kdy si diskutující přáli především jednotný a aktivnější přístup zřizovatelů v této otázce.
Důstojné a férové odměňování je takové, které reflektuje realitu pracovního trhu
Platové tabulky byly opakovaně kritizovány jako zastaralé a diskriminační. Jako řešení se podle diskutujících nabízí revize nebo dokonce jejich zrušení.
Alena Fiedlerová: Polovina lidí v první platové třídě u nás nedosahuje ani minimální zaručené mzdy. Pokud bych jim nedala odměny, nesplní ani minimum. Byla bych ráda, kdyby se tabulky revidovaly. Ideálně, kdyby se úplně zrušily.
I tentokrát se diskutovaly prémiové složky platu jako možná cesta k vyšší motivaci zaměstnanců:
Magdaléna Zemková: Když mají zaměstnanci v platovém výměru daný tarif a osobní ohodnocení, které se neposouvá nijak významně, myslím, že nejsou motivovaní. Prémiová flexibilní složka by mohla k motivaci a spravedlivému odměňování výrazně přispět.
Vedle toho účastníci zdůraznili potřebu dlouhodobějšího financování. Roční rozpočty jsou podle jejich slov pro služby nekomfortní a nejisté:
Magdaléna Zemková: Funkční systém péče potřebuje jistotu finančního rámce, který zajistí důstojné odměňování. Narážím tím na víceleté financování. My děláme rozpočty z roku na rok, do poslední chvíle nevíme, s čím ministerstvo přijde. To je pro nás hodně nekomfortní.
Za dlouhodobou podporu děkujeme Nadačnímu fondu ČRo a jeho projektu Ježíškova vnoučata. Podporují nás od roku 2022. Díky tomu se můžeme s naší organizací MILA každý rok dotknout života až 400 profesionálních pečujících. Ze získaných postřehů a zkušeností přímo v zařízeních pak vytváříme systémová doporučení. I na nich teď pracujeme v rámci kulatých stolů jejichž výsledky představíme na naší listopadové konferenci.
Vyšší nároky na vzdělávání pečujících jsou legitimní, to má být atraktivní a dostupné
Téma vzdělávání se prolíná všemi kulatými stoly. Diskutovala se jeho dostupnost i to, jak nadchnout lidi, aby do oboru vstupovali.
Matěj Lejsal: Myslím si, že je důležité podpořit, jak komunikačně, tak zdrojově a kapacitně, aby lidé měli důvod do toho oboru vstoupit. A aby měli kudy vstoupit. To bych chtěl zdůraznit.
Opětovně jsme probírali také aktuální minimální požadavek vzdělání na pracovníky v sociálních službách, který ředitelé mnohdy hodnotí jako nedostatečný:
Magdaléna Zemková: 150 hodin kurzu nestačí k tomu, aby z člověka vyšel profesionál, empatický a citlivý, který všechno ovládá. Raději bych podpořila vzdělávání ve smyslu rozvoje studijních oborů, aby vůbec bylo pro lidi zajímavé ty obory studovat.
Jazyk a kultura péče jako nástroj pro zvýšení atraktivity oboru
V neposlední řadě se diskuze dotkla i toho, jak může vhodná rétorika ovlivnit vnímání služeb, ať už veřejností, dárci nebo partnery. Kultura péče a transparentní komunikace se ukázaly jako základní podmínka pro důvěru a udržitelnost celého systému.
Matěj Lejsal: Pokud je fungování zřizovatele nesrozumitelné a netransparentní, ztrácíme důvěru i podporu.
Kompletní seznam potřebných změn představíme na konferenci Jiskříme
Ta proběhne v 13. listopadu v Praze. Vstupenky do Haly 11 už jsou vyprodány, ale chcete-li být u toho, můžete si koupit online přenos, který pro nás zprostředkovává dlouhodobý partner Studio zamlklých mužů a 50 % částky z prodeje online přenosu jde na podporu naší práce.
Kompletní dokument následně zveřejníme a předáme veřejným činitelům, kteří mají možnost podmínky v oboru péče ovlivnit, a také médiím. Zároveň při té příležitosti přiblížíme, kterým bodům na seznamu se budeme dál intenzivně věnovat my v MILE.
Děkujeme všem, kdo sledujete a podporujete naši společnou cestu ke kvalitnější a udržitelnější péči s lidskou tváří. Zvláštní poděkování patří ředitelkám a ředitelům služeb péče o seniory,kteří se do kulatých stolů Jiskříme aktivně zapojovali a věnovali nám svůj čas.
